Pořád se něco děje…

O tom, jak hlídáme cizí pejsky či jezdíme s našimi na výlety -( upřesňuji: naši venčitelé, kteří mají mnohdy pejska v částečné adopční péči na dálku, my osobně nemůžeme být na pěti místech najednou, to je jasné 😊) - jsme dávali dnes fotečky na Fb stránky. Zde přidávám naše koťátka, o která se excelentně starají "naše" kotěcí mámy - Jana a Hana. Piplají na flaštičkách, píchají antibiotika, masírují bříška, čistí v heřmánku, prostě plné nasazení. Já poskytuji logistické a materiální zabezpečení, (Danielka dodávky mléka mnou vybavená ve zverimexu) což v tom šrumci kolem obřích psů je taky sranda...a doma pak večer čteme s úsměvem zprávy, které jsou protkány zážitky z cest při předávání koťat 😊 Pár jich uvedu, jen to prosím neberte osobně, vy, výletníci, kteří v našem překrásném kraji trávíte svou cyklististickou dovolenou: dneska už jsem trefila dobře, poprvé to byl děs. Jel tam nějaký chlapík s kodiakem. Jak se vůbec k té ulici dostal, to nechápu. Mostek tak na motorku, ulička na koloběžku! A těch cyklistů! A všichni se na tebe dívají jak na vraha! Blbě jsem zajela a nešlo se otočit- shora banda cyklistů a já jim zavazela v průjezdu... na to by měl být nějaký postřik, jak na štěnice...na tuto helmičkovou bandu ve vystajlovaných oblečkách! Ale já to zas beru tak, že jsem mizerný řidič a naučím se jen v boji. Základní pravidlo zní - nikoho nepřejet!

Dodám samozřejmě i zprávičky kotěcí😊: mám vybitou baterku na váze, ale přibývají. Dohromady vypijou i 80ml. A ten Obřík! Ten sám natáhne i 20, břicho má jak válec, dneska u něho ti ostatní hledali cecíky. No já se jim nedivím. A předou! Nejhůř je na tom ta malá černá, je taková hadrová. Ale i ona pije. Kolem těch 12-15. Nakrmím, umyju a ještě jednou nakrmím. Jsou to takoví roztomilouši 😊....

Prostě - pořád se něco děje....