MÍRA píše ALIČCE

Milá Aličko,

říkala mi maminka, že jsi rozbila prasátko, abych si mohl každý měsíc kupovat svoje oblíbené krabičky s masíčkem Bozita. To jsem hrozně rád, protože na masíčko, to já slyším vždycky! A taky mi moje mamka říkala, abych udělal něco, co by Tě potěšilo.... Hmm... jenže já jsem pes docela obyčejný, žádný študovaný, a tak jsem sice, přemýšlel, přemýšlel, ale fakt mě nic nenapadlo.

A pak přišly moje tety, ty já hrozně rád. Jedna mi říká Mamoušku, a když mám ošklivé chlupy na čelíčku, klidně mi je ustřihne, ať jsem prý fešák. Inu já moc krásy nepobral, takže cokoliv mě udělá v očích maminky a tet krásnější, beru všemi packami. Druhá teta je ještě smutná, protože měla u nás starouška Huga a ten jí už utekl za duhový most. Říkal mi, že je tam krásně, ale já se tam ještě nechystám, fakt ne. Tady u nás je to totiž príma. Podívej se sama, co se mnou ty dvě tety vymyslely! Ale říkal jsem si, že takové malé princezně by se to mohlo líbit! A tak Ti posílám moc krásný a veselý pozdrav, abys měla ještě před příchodem Ježíška pořád úsměv na tvářičce.

Tvůj Míra