Jen tak….

Jistě jste již zvědavi, jak se nám v útulku daří v této sibérii a stále v celorepublikovém nouzovém režimu. Inu, jako každý rok touto dobou - mám na mysli ono skutečně nevlídné počasí, kdy mráz zalézá za nehty nebo je naopak hnusný vítr a všudypřítomné bláto. Ale stále platí, že pejskové tohle všechno snášejí daleko lépe než ošetřovatelé. Máme zatím dostatek dek, peřin, povlečení, i když třeba uklízet u Míry či Denyho byste fakt nechtěli ☹ A Bobeš se Sirkou? Ani nemluvím, všechno je vždycky na tisíc kousíčků, Sirkova dřevitá vlna úplně všude, dávají nám zabrat chlapci, víc než noční ledopršení.

V nouzovém stavu jsme se naučili dobře fungovat, s manželem se střídáme, jelikož máme doma dítko školou povinné, a tak jako devadesát procent rodičů v republice i my jsme pomalu schopni bez problémů složit učitelské zkoušky😊 - učitelé, nemějte mi to za zlé, vaší práce si samozřejmě vážím, ale když má dnes dítě pouze jednu hodinu denně online, rodiče suplují víc než dost ....

Pejskové, které jsme letos přijali, šli téměř obratem zpět domů, z předvánočního příběhu fenečky Víny jsme ještě dnes docela naměkko. Pár dnů u nás pobyl nádherný staford Šaman, Dalimilka jsme vypiplali k dokonalosti a čeká jej odjezd do Prahy, kočičku Apolenku jsme doslova vzkřísili (slovy Hany: žere jak polský zájezd), dnes třeba řešíme teploučko pro westičku Šanelku, které zemřela majitelka.

Stále čekáme na příjem odchycených koček, které se nekontrolovaně množí v Břeclavi. Městští strážníci svědomitě nastaví odchytovou klec, jenže se najdou "záchranáři", kteří dvířka klece podloží... tady zůstává rozum stát. A tak máme v klíckách dvě opravdu divoké šelmičky, čekáme aspoň na dalších pět, deset... necháme je vykastrovat a vrátíme zpět k volnému životu. Snad tedy vyjde snaha města, jde o dobrou věc, apeluji na všechny "záchranáře".

Město Břeclav nám v této složité době, kdy díky vysokému počtu umístěných psů nemáme finance na provoz, vychází vstříc. Protože provozovat útulek neznamená jen nakupovat granule, my se do něj také musíme nějak dostat sedm dnů v týdnu...moci si uvařit čaj či umýt misky v teplé vodě. Je to dlouhý příběh, než se vůbec dostanete k tomu jít s pejskem na procházku. Příští týden pro vás natočíme (opět díky vstřícnosti města) krátkou reportáž, zkusíme všem připomenout, že každý nález pejska je nutný hlásit na obci v místě nálezu a apelovat na starosty okolních obcí, aby dodrželi svou zákonnou povinnost a o zvíře se postarali.

Všem našim stálým příznivcům, přispěvatelům, z celého srdce děkujeme. Hlavně díky vám fungujeme stále v klidu, s úsměvem na tváři a spokojenými stálými čtyřnohými obyvateli😊