Advent.... Cauda....

Začíná období, které bychom si všichni přáli mít spojené s klidem, světýlkama, zpomalováním. V útulku je to však tak nějak naopak, je to běh, co běh, závod!... s časem, zimou, snahou být aspoň chvíli v klidu, hlavně zdravotně držet pohromadě. 

Dobré zprávičky, těšení se z darů, kdy pejskům přilepšujete převažují, ale sem tam se musíme vypořádat i se zprávami, které nás všechny zasáhnou více. Naše stálice jsou převážně staroušci, prožili s námi nejednu zimu a i když víme, že nikdo není nesmrtelný, jejich odchod neseme hrozně těžce. Minulý týden jsme vezli naposledy k panu vetrináři Caudu. Jeho hodnoty byly zcela neslučitelné se životem a pes měl být podle nich prakticky mrtvý. Anemie, pyelonefritida, selhání ledvin. Stále vidím toho krásného psa, kterého jsme zachránili a dostali do stavu, kdy už žebra nebyla vidět. Speciální strava, vždycky se našel nějaký anděl, který na ni přispěl, jeho lítání po výběhu... byl šťastný, jsem o tom přesvědčena. Tak těžko se mi píší tyto řádky. A doufám, že s námi ještě dlouho vydrží  - ideálně najdou domovy, samozřejmě! - další staroušci. Běloušek, Reistna, Brita, Simír, Nio, ten se již také dostává do stadia stařecké demence, jako třeba Běloušek, oba neslyšící....

Chtěla bych vám všem popřát na začátku času adventního, abyste zpomalili, nadechli se a dovolili si být přítomni. Užili si svou rodinu, své blízké a taky své čtyřnohé společníky.  Protože Vánoce nejsou o dokonalosti, jsou o vztazích. A psi nám to připomínají každičký den svou radostí, věrností a schopností žít tady a teď.